6/2015 NA ÚTĚKU

Milí čtenáři,


minulé číslo jsme věnovali lidem bez domova a měli jsme na mysli hlavně „naše bezdomovce“. Do Evropy však v posledních měsících přišly statisíce dalších lidí, kteří z různých důvodů opustili své domovy především v Asii a Africe a jsou na útěku před bídou a válkou, na cestě za lepším životem. Valná většina uprchlíků směřuje do sousedního Německa a česká společnost jejich přechod téměř nepocítila. Přesto jsou zdejší média plná zpráv o uprchlické vlně. Pod dojmem zpráv o děsivých teroristických zločinech na Blízkém východě či v centru Paříže se někteří naši politici začali předhánět v silných prohlášeních. Místo toho, aby posílili důvěru občanů ve státní instituce a uklidnili jejich obavy, přilévají olej do ohně. Podařilo se vytvořit mocného virtuálního strašáka. Oč menší jsou přímé zkušenosti s příchozími cizinci, o to silnější je strach. Obavy z uprchlíků názorově rozdělují rodiny, různá společenství i celý národ. Vytváří se dojem, že na jedné straně jsou naivní dobráci, kteří vidí jen lidi v nouzi, a na druhé straně ti, kteří mají oprávněné obavy z příchozích teroristů.

V tomto čísle se věnujeme právě příchozím, cizincům, a našemu vztahu k nim. Kázání Lukáše Klímy připomíná, že uprchlíci jsou tu od biblických dob – už Abraham byl přistěhovalcem. Stručným výběrem biblických referencí naznačujeme, že vztah k příchozím je tématem pro dnešní kazatele a současnou exegezi. Rádi otiskujeme článek Aleny Fendrychové, která se uprchlíkům věnuje v Diakonii ČCE, i bezprostřední reportáž faráře Richarda Dračky o jeho cestě do Srbska s humanitární pomocí. Tyto příspěvky ukazují, jak důležité je tam, kde stát a jeho instituce selhávají, osobní nasazení a spontánní iniciativa jednotlivců. Přinášíme také úvahu o tom, jak příchod uprchlíků testuje kvalitu státu a jsme rádi, že v této souvislosti můžeme přinést zprávu o přípravě a průběhu nedávné konference o Přemyslu Pitterovi, který lidem v nouzi a uprchlíkům pomáhal celý život. Monika Žárská ve svém příspěvku klade naléhavou otázku: Proč to Pitter vlastně dělal a co by asi dělal dnes?

Dvěma články, Jana Kozlíka a Martina Šimsy, se vracíme k myšlenkovému dědictví Jana Husa. Uveřejňujeme překlad zajímavého dokumentu, nedávno projednávaného synodou německé evangelické církve, jenž se týká bolavého místa, Lutherova vztahu k Židům. K nadcházejícímu Lutherovu výročí (1517–2017) se budeme vracet už během příštího roku, kdy se chceme tématicky věnovat prorokům a jejich zvěsti.

Děkujeme vám za dosavadní přízeň a doufáme, že budete Křesťanskou revue číst a doporučovat dalším. Jménem redakční rady vám přeji i pro příští rok pokoj a Boží požehnání.

Jiří Schneider